Velká Fatra 2007
Výstupy na vrcholky Ostrá, Tlstá, Križná, Otstredok a další
Letošní prázdiny nějak nevyšel čas na rodinou dovolenou, tak jsme využili pár dní volna, co se podařilo vyšetřit a vyrazili na pár dní na Slovensko do pohoří Velká Fatra. Tradiční cesta přes Brno, Olomouc, Hranice, Makov, Žilinu do Blatnice trvala kolem šesti hodin a měřila 450 km. Auto jsme nechali na parkovišti u chatové osady Gader.
- Cesta autem z Červených Peček (bydliště): 6 hod
- Cesta: Č.P. - Havl. Brod - Olomouc - Hranice - Makov - Žilina - Gader (450km)
- Jeremi,
Jeremi
Jirka VáňaHadžim,Hadžim
Honza VáňaVikuň,Vikuň
Jana VáňováJirka,Jirka
Jirka VáňaÁlaÁla
Alena Váňová
Obsah
- 1. den - Tlstá a Ostrá (16.8.2007)
- 2. den - Hřebenovka Križna - Ostredok - Ploská (17.8.2007)
- 3. den - Kopa - Grůň - Magura (18.8.2007)
- Zhodnocení
1. den - Tlstá a Ostrá
- plán: vylézt na vrcholky Tlstá a Ostrá
- výchozí místo: chatová osada Gader (500)
- celkové převýšení: 1100 m
- celkový čas: cca 8:00 hod
- obtížnost: technicky nenáročné, pouze výstup na samotný vrchol Ostré zajištěn řetězy
- vrchol: Tlstá (1373 m)
- vrchol: Ostrá (1247 m)
Naše první kroky vedly po modré značce po Chodníku Janka Bojmíra. Cesta dlouhou dobu pozvolna stoupala po dně údolí Konský dol a teprve těsně pod rozcestím Muráne nás čekalo prudší stoupání. Z rozcestí jsme pokračovali po modré nyní už členitějším terénem s občasnými výhledy až na vrchol Tlstá (1373 m). Počasí nám přálo a celá Velká Fatra před námi ležela jako na dlani. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali po zelené po hřebeni přes Lubenou (1414 m), Báglov kopec (1280 m) až na rozcestí Zadná Ostrá. Celá tato část hřebenovky bohužel vedla lesem a tak jsme si moc výhledů neužili. Celkový dojem značně vylepšil výstup na Ostrou (1247 m), kde jsme si užili alespoň trochu lezení po skále a kamení a prolézání skalním okénkem. Po zápisu do vrcholové knížky jsme se kousek vrátili a po žluté sestoupili Juriášovou dolinou k rozcestí Juriášovo. Sestup byl docela strmý a tak rychle utekl. Zbývala ještě trocha času a tak jsme se vydali po zelené nahoru až k rozcestí, kde se odpojuje žlutá vedoucí přes Rakytovské doliny. Po žluté jsme pochodovali asi půl hodiny a pak to otočili. Cesta není moc chozená a ani nijak zajímavá. Poté už nezbylo než absolvovat dlouhý pochod po zelené až k autu u Gaderské. Přespat jsme se rozhodli v kempu Blatnica (60 Sk osoba, stan 50 SK, auto 40 Sk). Na jednu noc to ušlo, a na delší pobyt bych určitě volil nějaký jiný kemp. Dva kilometry odsud je ještě jeden a u Turčianských teplic další.
Místo | Cesta | Čas | Převýšení | |||
---|---|---|---|---|---|---|
chatová osada Gader | A | |||||
3 | ? h | +900 m -0 m | ||||
Tlstá | B | |||||
3,4 | ? h | +100 m -200 m | ||||
Ostrá | C | |||||
4,3 | ? h | +0 m -600 m | ||||
Juriášovo | D | |||||
2,3 | ? h | +150 m -0 m | ||||
Rakytovské doliny | E | |||||
3,2 | ? h | +0 m -250 m | ||||
Gader | F | |||||
Celkem | 0:00 h | +1150 m -1050 m |
2. den - Hřebenovka Križna - Ostredok - Ploská
- plán: přejít hlavní část hřebene Velká Fatra
- výchozí místo: Malý Šturec (890 m)
- celkové převýšení: 1000 m
- celkový čas: 7:00 h
- obtížnost: technicky nenáročné
- vrchol: Križna (1574 m)
- vrchol: Ostredok (1592 m)
- vrchol: Ploská (1532 m)
Ráno sice nebylo počasí nic moc, ale i tak jsme se vydali na cestu po hřebenech. Táta nás vyložil v sedle Malý Šturec (890 m). Odtud jsme vyrazili po červené po cestě Hrdinov SNP směrem k vrcholu Križna (1574 m). Nejprve nás čekala dlouhá, mírně stoupající cesta (jezdí po ní i náklaďáky) přes Košiarisko až k hotelu Kráľova studna. Odtud jen kousek do kopce k prameni Kráľova studánka. Zde je zajímavá soustava koryt. Od pramene se už pokračuje po hřebeni přes dva menší vrcholky až na Križnou, jejíž celý vršek zabírá vojenský objekt s vysílačem. Zde začíná Velkofatranská magistrála a prvním jejím vrcholem je Ostredok (1592 m), ke kterému jsme zamířili. Konečně jsme se dostali z nehezké cesty pro auta na v trávě vyšlapanou pěšinku traverzující mezivrcholy a pokračovali po ní na nejvyšší vrchol Velké Fatry. Magistrála nás dále vedla kolem rozeklaného vrcholku Suchý vrch (1549 m) z části lesem z části po lukách k rozcestí Chyžky (1340 m). Odtud nás čekal poslední prudší výšlap na travnatý vršek Ploská (1532 m). Tady jsme opustili fatranskou magistrálu a po žluté sešli nejprve po loukách později lesem až do Vyšné Revůce (720 m). K druhému noclehu jsme zvolili kemp Trusalová nedaleko Vrůtek. Ten byl o poznání lepší než minulý. Také ale o něco dražší (65 Sk osoba, stan, auto).
Místo | Cesta | Čas | Převýšení | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Malý Šturec | A | |||||
2 | ? h | +450 m -0 m | ||||
Kráľova studna | B | |||||
2 | ? h | +250 m -0 m | ||||
Križná | C | |||||
3 | ? h | +0 m -50 m | ||||
Ostredok | D | |||||
3 | ? h | +200 m -250 m | ||||
Ploská | E | |||||
3,2 | ? h | +0 m -800 m | ||||
Vyšná Revúca | F | |||||
Celkem | 0:00 h | +900 m -1100 m |
3. den - Kopa - Grůň - Magura
- plán: projití další části Velké Fatry
- výchozí místo: Krpeľany (410 m)
- celkové převýšení: 1100 m
- celkový čas: 5 h
- obtížnost: málo chozená nenáročná cesta
- vrchol: Kopa (1187 m)
- vrchol: Magura (1059 m)
- vrchol: Tlstý diel (940 m)
Cílem posledního dne bylo podívat se na druhý okraj Velkén Fatry. Z Krpeľan jsme vyrazili po žluté značce směrem na Kopu (1187 m) cesta vedla nejprve po široké cestě, ale později se z ní odpojuje a stoupá prudce vzhůru po málo vyšlapané pěšince. Po menším obejití kopce opět stoupá a skrz větve a stromky vede až pod vrchol, kde se spojuje s červenou a společně míří až na Kopu. Rozcestník a vrcholová knížka se sice tváří, že jsou na vrcholku Kopy, ale nejvyšší bod Kopy to určitě není. Dále jsme se vrátili kousek zpátky a pokračovali po červené směrem na Ľubochnianské sedlo. I když už jsme byli na magistrále bylo patrno že celá tato část je méně chozená. Cestička nejprve prudce klesá, po napojení na cestu od traktorů pokračuje kousek rovně a poté se opět odpojuje strmě do kopce, aby nás dovedla na vrcholek Grůň. Z něj pokračuje delší dobu mírně z kopce lesem a až na konci prudce padá do sedla skrz které vede mnoho drátů s vysokým napětím. Ze sedla červená prudce stoupá na vrchol Tlstý diel (940 m) a pak traverzuje šikmo svahem až k rozcestí Vyšné Rudno. I zde se charakter nemění a člověk si připadá trochu jak v divočině a jen čeká, kdy potká medvěda či vlka. Z Rudna jsme to vzali po žluté přes vrcholek Magura (1059 m) a poté strmě dolů až k chatě Nad Nolčovom (450 m), kde bylo auto které tu nechali naši. Ti zvolili opačný postup. Po žluté nahoru a z Vyšného Rudna pokračovali po červené směrem na Kľak (1394 m) přes sedlo Příslop (935 m). Cesta prý je zajímavá i když také méně chozená. Dolů sešli po zelené značce zpět k autu.
Místo | Cesta | Čas | Převýšení | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Krpeľany | A | |||||
2,3,4 | 1:30 h | +700 m -0 m | ||||
Kupa | B | |||||
4,3 | 1:30 h | +0 m -400 m | ||||
Ľubochnianské sedlo | C | |||||
3 | 1:00 h | +350 m -0 m | ||||
Magura | D | |||||
3 | 1:00 h | +0 m -600 m | ||||
Nad Nolčovem | E | |||||
Celkem | 5:00 h | +1050 m -1000 m |
Zhodnocení
Velká Fatra se přeci jen trochu liší od Malé. Celé pohoří je o něco nižší a tak je dost hřebenů pokrytých stromy, což trochu snižuje možnost kochat se výhledy na celé pohoří. Nejhezčí túrou byl výstup na Ostrou. Zajímavý může být přechod celého hlavního hřebene. Často zde člověk potkává partičky lidí s velkými batohy, kteří si ve Velké Fatře dopřávají vícedenní pochod po hřebenech. Kdybych měl přímo porovnat Malou a Velkou Fatru a vybrat si, která se mi líbí víc, tak bych jednoznačně volil Malou.
Užitečné odkazy
- kakac.sk - fotky z Fatry a dalších slovenských hor
23.2.2011 08:01 [1] Skyr - Tůra na Ostrou:
Ahoj, taky se tam chystáme, která cesta je jednoznačně nejméně složitá, kde ponechat auto a tak.