Vybavení do hor
Trochu s úsměvem vzpomínám na první naši velkou akci - Přechod Grossvenediger - Grossglockner. Když vemu v úvahu, že jsme bivakovali jen pod celtou a jediné naše kalhoty byly klasické plátěné kostkáče, tak si říkám, že jsme měli tenkrát hrozné štěstí na počasí.
Základem úspěchu každé vysokohorské túry je kvalitní a odzkoušené vybavení. Při vícedenním pochodu v horách je každé kilo na zádech opravdu znát, proto je dobré s sebou brát to co je opravdu potřeba, ale pokud možno nic navíc.
Co by mělo být při kterékoli túře do hor v batohu vždy je vybavená lékarnička.
Boty
Základem každé túry jsou vhodné (a pohodlné) boty. Všechny popsané túry jsme absolvovali v klasických kožených pohorkách (při delších pochodech někdy doplněné o sandály). Vždycky jsme se pohybovali v kategorii B, případně B/C. Na některé ledovcové túry by možná byly o něco vhodnější pevnější boty, ale na tento univerzální typ horských bot si nemůžeme stěžovat. Velice důležité jsou samozřejmě návleky - zvláště při pohybu na sněhu.
Vyzkoušené boty:
-
Fitwell Cortina - Honza (2003 - 2008)
- silná 3mm kůže, po prošlápnutí perfektně pohodlné. Nachodily toho hodně a bez problémů.
- nakonec se po 5ti letech nošení prošoupala a vydrolila vnitřní pata, vnějšek je pořád bez závažné vady.
- i tak je ale pořád beru na některé méně náročné akce a je to pohodlné jako v bačkůrkách
-
Prabos (přesný typ už nevíme) - Jirka (2001 - 2004)
- boty hodící se spíš do nižších hor, nejvíc se na jejich odrovnání podepsalo nošení maček. Problémem bylo povolení švu na patě. Jinak ale vcelku pohodlná bota pro méně náročnou turistiku
-
La Sportiva – Tibet GTX men - Jirka (2005 - 2008)
- pohodlná bota s kůží tloušťky 2,6 mm, kterou se mi podařilo relativně rychle poškrábat. Největším problémem bylo, že se už po docela krátké době začala odchlipovat nízká obsázka od boty a obnaženými švy začalo do bot prosakovat – mimo sníh jsem byl s botama spokojený
-
Scarpa Nepal pro GTX - Honza (2009 - současnost)
- poměrně pomalu se rozšlapávají - mám ale extrémně širokou nohu, bota je o dost tvrdší než předchozí naše modely, je to znát jak v pozitivním slova smyslu v těžkém terénu, tak bohužel i v negativním, kdy při dluhých celodenních pochodech brní a bolí polštářky chodidel.
-
Scarpa Ladakh GTX - Jirka (2009 - současnost)
- opět podobný problém jako s předchozími, hodně rychle se mi je podařilo docela slušně poškrábat a ani obsázka nedrží. Ale zatim do nich neteče. Tvrdší bota, není na nějaké dlouhé chození, to z ní pak bolí všechno a občas mi způsobí otok achilovky
-
Sandále Triop - Honza, Jirka
- bereme je do batohu na některé vícedenní pochody
- ideální volba pro bivakování a pro závěrečné asfaltové pasáže
- nosíme je hodně i přes léto jako primární obuv, životnost tak 2 až 3 sezony
Oblečení
Postupně jsme výbavu do hor standardizovali na tento seznam. Málo kdy něco k tomuto seznamu přibalíme, nebo něco nevezmeme.
- Nepromokavá, neprofoukavá bunda - Gelanots
- Nepromokavé, neprofoukavé kalhoty s kšandami - Gelanots
- Svetr (pokud jedem někam výš)
- Spodní funkční prádlo
- Funkční trička s krátkým rukávem
- Kraťasy
- Slabší mikina
Spaní
Dost často na našich cestách nespíme na horských chatách. Pokud víte, že se můžete spolehnout na nocleh na chatách, velkou část zmíněných věcí nosit vůbec nemusíte.
- Spacák - Rock Empire Polar - umělé vlákno, do -25°
- Karimatka - dříve klasické rolovací, od roku 2007 nafukovací Yate a je to neskutečně větší komfort (izolace, pohodlí, hlavně na sněhu obrovský rozdíl ...)
- Stan - Rock Empire Alaska - pro naše použítí zatim dostačující a bez problémů. V Rumunsku při silném větru prasknul prut. Od 2013 máme Jurek DOME 2.0 - zatím moc nevyzkoušen, ale uvnitř je víc místa než ve stanu předchozím.
Batohy
- Treksport Patagonia - Honza
- Tramp Atack - Jirka
Jídlo
U všech vícedenních pobytů v horách musí člověk řešit závažnou otázku jídla a pití. Ať vezme co vezme, vždycky už toho má po týdnu pravidelné a jednotvárné konzumace plné zuby.
Neděláme s jídlem velkou vědu a jíme to co by si vzal běžný turista na výlet. To znamená, že táhneme obvykle nějaký ten bochník chleba a něco na něj (salám, sýr, marmeláda). Mimoto na každý den aspoň jednu čokoládovou sušenku (tyčinku) a zhruba jednu tabulku hořké čokolády (na vaření). Pokud se rozhodneme, že budeme brát vařič, tak obvykle vaříme jen nějakou směs čínských a českých pytlíkových polévek.
S hladem se v horách dá ještě vyrovnat, horší je to s žízní. V tomto ohledu jsme možná až přespříliš opatrní, nicméně vždycky táhneme radši vody víc, než míň, pro všechny případy (na vícedenní pochody každý nese 3 až 4 flašky). Do vody natočené z horských potůčků přidáváme obvykle nějaké dochucovadlo (TANG).
Ferraty
Určitě to není správně a podle příruček, ale my si na feratách většinou vystačíme s obyčejným sedákem a dvěma smycema s karabinama, přičemž jednu používáme v obtížnějších místech a druhá je spíše záložní. Samozřejmostí je ovšem helma, bez ní ani krok.
Ledovce
Základem je lano, my máme padesátimetrové Tendon Master 7,8 mm s nepromokavou úpravou. Ta se vždycky hodí, protože jinak je lano hrozně těžké. Mačky máme desetihroté řemínkové od Raveltiku – určitě se vyplatí pořídit si na ně nějaký obal, jinak rozpíchají všechno okolo. Cepíny máme Raveltik Superlight 60 cm dlouhé – a pro naše účely jsou naprosto vyhovující. Dále s sebou na sedáku každý nosíme jeden ledovcový šroub, nějaké karabiny, kladkové kolečko na karabinu, pár smyc a repek. Vždy při nástupu na ledovec si na lano navážem na repkách prusíky a přivážeme k sedáku, ať je vše připraveno pro případ nouze.