Vylézt na Mont Blanc touží snad každý, kdo trochu přičichl k chození po horách (zvláště pak po těch evropských). Letos jsme se rozhodli, že nadešel čas abychom se o to pokusili i my. Předpověď v Chamonix konečně ukázala několik lepších dnů a tak jsme neváhali a vyrazili k našemu hlavnímu cíli letošního roku - Mont Blanc. Příjezd přes Rozvadov, Karlsruhe, Basel, Bern, Martigny, Chamonix do osady Les Houches (1008) nám trval asi 13 hodin plus pár hodin spánku v serpentinách nad Martigny. Auto jsme nechali na parkovišti v Les Houches u dolní stanice lanovky, kde po nás nikdo žádné parkovné nechtěl. Pak už nezbylo než pobalit vše potřebné a vyrazit vzhůru.
| 1. den (24.8.2007) | výšlap pod Aig. du Gouter |
| 2. den (25.8.2007) | pokus o Mont Blanc a výstup na Dome du Gouter |
| 3. den (26.8.2007) | Mont Blanc |
| 4. den (27.8.2007) | Aig. Du Belvedere |
První naše kroky vedly k sedlu Col de Voza (1653 m) chtěli jsme jít po cestě Tour du Mont Blanc. Sice jsme úplně netrefili začátek, ale po chvíli jsme se na ní napojili. Celá je sjízdná i pro terénní auta, jen konec jsme si zkrátili přes rozmáčenou louku. Ze sedla jsme pokračovali cestou podél zubačkové lanovky k Bellevue La Chalette (1790 m) a odtud po mírně stoupající pěšince traverzující zleva Mt. Lachat poskytujcí pěkné rozhledy do údolí až k Col du Mt. Lachat (2077 m). Dalším bodem výstupu byla konečná stanice zubačky Le Nid d Aigle (2372 m). Sem jsme se dostali pochodem těsně podél kolejí - pozor na projíždějící zubačku. Až sem se lze dostat použitím lanovky a následnou jízdou zubačkou, což také většina turistů využívá a na konečné zubačky (tramvaje) je doslova přelidněno. Dále už musí všichni pěšky a sice po kamenité cestě k staré chatě pod hřebínkem Les Rognes (odbočka od konečné zubačky dobře značená) a dále po skalnaté hraně prudce do kopce až k chatě Ref. de Tete Rousse (3167 m). Při čerstvém sněhu můžou některá místa klouzat. My jsme měli do večera ještě dost času a síly nám také nějaké zbývali, tak jsme přímo k chatě nešli, ale pokračovali možná nejtěžší částí celého výstupu a to k chatě Ref de Aig du Gouter (3817 m). Nejprve mírně do kopce po malém ledovci, poté traverzem přes kuloár (díky novému sněhu v něm nic nepadalo) a poté už strmě vzhůru až k chatě. Některá místa jsou zajištěna lany a určitě se vyplatí vzít si helmu a pokud je více sněhu, tak i mačky. Pohyb lidí je zde značný v obou směrech a tak o nějaké ty padající kameny není nouze. Chata byla beznadějně plná, a tak jsme si postavili stan kousek nad ní v závětří. Nebyli jsme sami a k večeru zde bylo možno napočítat dobrých dvacet stanů. Po prvním dnu jsme toho měli opravdu dost (téměř 3000 výškových metrů s plnými batohy) a tak jsme jen rozpustili trochu sněhu na polívku a pití, vyfotili červené paprsky zapadajícího slunce na Aig. de Bionnassay a zalehli do spacáků.
| místa | (?)typ cest | čas | převýšení |
|---|---|---|---|
| Les Houches - horní stanice tramvaje | 2, 3 | 4:00 h | 1370 m |
| horní stanice tramvaje - Ref. de Tete Rousse | 4 | 2:30 h | +800 m |
| Ref. de Tete Rousse - Ref de Aig du Gouter | 6,4,7 | 3:15 h | 650 m |
Budíček na druhý den byl na půl pátou. To už ovšem většina lidí z chaty a stanů dávno vyrazila vzhůru na Mont Blanc. Pěkně vyšlapaná cesta vedla nejprve kousek vzhůru na vrchol hřebínku Aig. du Gouter (3863 m). Poté kousek dolů a následně vzhůru nejprve pravou částí (sněhové mosty přes několik trhlin) a dále šikmo vlevo pod seraky až do sedla mezi Dome du Gouter (4304 m) a P te Bayeoux (4258 m) odkud už je vidět bivak Vallot (4362 m) cíl cesty Mont Blanc (4810 m). K bivaku je nutno nejprve trochu klesnout do sedla Col du Dome (4237 m) a poté ztracenou výšku opět strmě vystoupat. Nahoře nad boudou Vallot však řádil ohromě silný vítr, ve kterém člověk těžko hledal rovnováhu a který s sebou strhával ledové krystalky, jež po chvíli zahalily celý vrchol. A tak jsme se stejně jako později příchozích rozhodli toho pro dnešek nechat a po krátkém odpočinku v bivaku se vrátit zpět. Nebyli jsme si jisti, jak to bude druhý den s počasím a tak jsme se aspoň proti větru prodrali na vrcholek Dome du Gouter. Je zde malá červená vlaječka téměř zavátá sněhem. V rychlosti jsme celí zmrzlí udělali vrcholové foto a honem zpět ke stanům. Tady nezbylo než se zbytek dne válet, nabírat síly na další den a doufat že se vítr alespoň trochu utiší.
| místa | (?)typ cest | čas | převýšení |
|---|---|---|---|
| Ref de Aig du Gouter - Vallot | 6 | 2:40 h | 700 m |
| Vallot - Ref de Aig du Gouter (přes Dome du Gouter) | 6 | 2:35 h | +50 -800 m |
Tentokrát jsme si přivstali (budík na druhou) a něco před třetí ráno se zařadili do "vlaku světlušek" jedoucího na Mont Blank. První nadšenci vycházejí z chaty kolem druhé. Cesta až na Vallot byla stejná jako včera, jen se šlo díky přivyknutí na výšku přeci jen o kus rychleji. Z bivaku se pokračuje nejprve strmě do kopce pod vrcholek Les Bosses a poté prakticky stále po hraně až na samotný vrchol Mont Blancu. Přímo za svítání stojíme nahoře, bohužel nám jakýsi opar zakrývá výhledy a všechno ještě zhoršuje vítr, který fouká jen o trochu méně než předchozí den. Takže po pár nezbytných fotkách rychle sestupujeme do závětří. Dá se říci, že při výstupu není žádné problematičtější místo. Jen v jednom místě je hrana trochu užší, tak se musí dát pozor při vyhýbání. Celý výstup je tak například oproti Monte Rose podstatně lehčí (technicky), nicméně rozhodně to není žádná pohodička. Zřetel se musí brát hlavně na počasí a velkou nadmořskou výšku. Sestup až ke stanu byl po stejné cestě a až teprve nyní jsme si všimli, jak velká trhlina se při výstupu překonává. Naštěstí ráno je sníh zmrzlý, tak by propadnutí hrozit nemělo. Po příchodu do stanu jsme si chvíli odpočinuli, poté vše sbalili a dali se na sestup. Přeci jen ubylo sněhu, ale i tak nebyla cesta z Goutru moc příjemná a tato část z celého výstupu a sestupu na Mont Blanc byla asi nejnebezpečnější.
Oproti výstupu jsme k sejití do Les Houches použili kratší cesty, kdy jsme při obcházení vršku Mt. Lachat odbočili doprava a po nesčetných zatáčkách sešli až k infocentru v obci. Odtud to byl na parkoviště jen kousek. Před námi byl ještě jeden den pěkného počasí, tak jsme se ho rozhodli využít k prohlídce celého masivu Mont Blancu z pohoří Aiguilles Rouges a tak jsme přejeli autem trochu zpátky až za zatáčky nad obcí Argentiere a zaparkovali na parkovišti Trélechamp (teda spíš na parkovišti po pravé straně ještě o zatáčku dál).
| místa | (?)typ cest | čas | převýšení |
|---|---|---|---|
| Ref de Aig du Gouter - Vallot | 6 | 1:50 h | 700 m |
| Vallot - Mont Blanc | 6 | 1:50 h | 350 m |
| Mont Blanc - Vallot | 6 | 1:10 h | -350 m |
| Vallot - Ref de Aig du Gouter | 6 | 1:20 h | -700 m |
| Ref de Aig du Gouter - Ref de Tete Rousse | 7,4,6 | 1:40 h | -600 m |
| Ref de Tete Rousse - horní stanice tramvaje | 4 | 1:30 h | -800 m |
| horní stanice tramvaje - Les Houches | 3 | 3:00 h | -1300 m |
Ráno jsme se vydali po v serpentinách stoupající cestě směrem k chatě Lac Blanc (2361 m) už během stoupání se nabízeli krásné pohledy na Verte a Dru. Po čase cesta přestává stoupat a vede pěknou krajinou mezi vřesy kolem jezírek. Postupně se nám otevřel pohled i na samotný Mont Blank. Těsně pod chatou nás čekalo prudší stoupání. Chata samotná leží na břehu krásného tyrkysového jezírka Lac Blanc. Odtud jsme se rozhodli vystoupit na nejvyšší horu pohoří Aiguilles Rouges - Aig. Du Belvedere (2966 m). Mužíky značená cesta vede kolem jezera, nahoru sutí a nakonec po sněhu až do sedla Col des Dards (2790 m) - pozor, není to to sedlo, které je vidět od už od chaty, je více vlevo a není tolik výrazné. Ze sedla pokračuje přímo po hřebeni. Místy je jen špatně znát a je třeba si dát pozor abyste nesešli do severní stěny. Hned po začátku nás čeká asi pětimetrový komín, který není ničím zajištěn a je třeba ho přelézt. Zde se určitě hodí lano, ale jde to i bez něj. Dále už je cesta lépe znatelná, traverzuje jižní stěnu a nakonec dosahuje až k vrcholu. Odtud se nabízí nádherný pohled na celý masiv Mont Blancu a ostatní vrcholy. Chtělo by to zde být večer a nebo ráno, protože v poledne svítí slunce přímo za Mont Blancem a tak není panorama úplně ostré. K chatě jsme sestoupili po stejné cestě. Od ní ještě kousek zpět a poté dolů po Tour du Mont Blanc směrem na Trélechamp. Cesta je zpestřena menší ferátkou (pár žebříků a kramlí) a také stojí za to. Z Trélechamp je to k parkovišti s autem jen kousek a pak už nás čeká jen cesta domů.
| místa | (?)typ cest | čas | převýšení |
|---|---|---|---|
| parkoviště (1300) - Lac Blanc | 3 | 2:25 h | 1000 m |
| Lac Blanc - Aig. Du Belvedere | 4,5,(6) | 2:35 h | 600 m |
| Aig. Du Belvedere - Lac Blanc | 5,4,(6) | 2:00 h | -600 m |
| Lac Blanc - parkoviště | 3,(7) | 2:05 h | -1000 m |
Mont Blank je hezká a vysoká hora, ale na náš vkus je zde trochu moc lidí. Ani se nedivím, že je zde tolik úrazů (nejvíc úmrtí ze všech alpských vrcholů ročně), neboť dost turistů výstup docela podceňuje. Dle našeho soudu je hlavním nebezpečím počasí - je třeba si pohlídat nejen oblačnost, ale také vítr. A asi nejnebezpečnější je výstup k chatě Gouter, nám se poštěstilo, že při výstupu vše zalehl nový sníh, takže kamení prakticky nepadalo, při sestupu už dost sněhu odtálo a tak to bylo znatelně horší.
Pohoří Aiguilles Rouges je samo o sobě velice pěkné a navíc pohledy na Mont Blanc jsou opravdu úchvatné. Docela by stál za to i jeho přechod, kdy by ranní a večerní výhledy byly ještě zajímavější.
kontakt: vopicaci@seznam.cz | poslední aktualizace: 03.06.2008 | 61061 návštěv | admin | www.hadzim.net